Lubomír Holzer & Pavel Fajt

Moravské balady s šamanské písně

Pavel Fajt & Lubomír Holzer

Společný hudební projekt moravských hudebníků. Původní syrová a lyrickomystická atmosféra starých příběhů a mýtů ožívá syrovou interpretací obou protagonistů. Nástrojové a vokální vybavení hudebníků se vzájemně doplňuje. Vzniká hřmotná ,dunivá a radostná interpretace.
Pavel Fajt – melodické bicí, zvukový rám, elektronika, djembé, cajon,
percusse, šamanský buben, zpěv

Lubomír Holzer – zpěv, cistra, salašnická fujarka, šamanský buben,
djembé, perkuse

Osobní prožitek živé hudby – koncertu, je pro člověka nenahraditelným.
Hudební krajina, která se takto před námi otevírá, nás přivádí zpátky
k sobě, k sounáležitosti s naším člověčenstvím, s přírodou, Zemí a
Univerzem. Společný prožitek živých hudebníků, hrajících na akustické
nástroje a posluchačů, vytváří jedinečný celek, unikátní atmosféru
společného bytí, prožívání a poznání.

 

Moravské balady a šamanské písně

Společný hudební a projekt moravských hudebníků Pavla Fajta a Lubomíra
Holzera.
Jako základ je brána sbírka písní a nápěvů Františka Sušila “Moravské národní písně s
nápěvy” poprvé vydaná v roce 1835 a později hojně využívaná jako jedna z mála
ucelených bank moravské lidové kultury.
Přes to, že její hudební materiál je hojně využíván nejen ke studiu, ale i jako základ k
různému koncertnímu použití, je stále ještě velký prostor pro nacházení i jiných pohledů na
tyto písně. Jejich textová hloubka a mystika slov sahá do dávné minulosti, kde archetypy
slovních spojení nám dávají nahlédnout do původních slovanských osídlení na
moravském území a snad se i napojit na myšlení lidí z této doby.

Na základě tohoto pohledu se potom vytváří možnost srovnání s původní etnickou hudbou

i na jiných místech světa, kde vedle africké hudby se nachází spíše spojitost s původní
východní hudbou, ale nejvíce však s púvodním etnikem žijícím ve střední Sibiři.
Cílem projektu “Moravské balady a šamanské písně” je obsáhnout právě tuto rituálnost
moravských balad, kdy vedle klasického nástrojového obsazení jako je cimbál, housle,
klarinet a pod., se nabízí instrumentace jiná, pravděpodobně i více odpovídající době ve
které se tyto písně rodily. Prapůvodem všech etnických hudebních projevů je totiž zpěvová
linka, jako nosná složka textu a rytmus, nespíše tvořený na nějaký jednoduchý bicí nástroj.
Takto to je kdekoliv na planetě, toto je archetyp lidové tvořivosti a společný hudební základ
lidstva.
Projekt “Moravské balady a šamanské písně” má za cíl poukázat na tuto sounáležitost s
etnickou hudbou jiných kontinetů, pečlivě vybrat hudební materiál moravských písní ze
Sušilovy sbírky, a tento potom doplnit o původní etnickou hudbu především východních
kultur, práve s ohledem na společnou propojenost a bez ohledu na současnou rozdílnost
státních zřízení a hudebních trendů v nynějších státních ůtvarech.

Lubomír Holzer

Vedle hry na dechové nástroje, cistru, bicí nástroje, tibetské mísy a zpěvu se zabývá
Holistickou muzikoterapií, kterou založil a jeho přednášky jsou brány jako základ
moderního přístupu k muzikoterapii, kdy využívání oněch prapůvodních etnických schemat
tvoří nosnou část hudby používané pro muzikoterapeutické účinky. Má za sebou
profesionální hudební karieru v v jazzových seskupeních kolem Bigbandu Milana Svobody
a Shamanic orchestra – etno a world music, Kvinterna – hudba gotiky a renesance,
Znamení dechu – intuitivní jazz, Originální pražský synkopický orchestr, Hott and sweet
orchestra, Jagabab, Holzerband, Koryto, NSVI – nezávislé sdružení volné improvizace.
Bohatá koncertní činnost po celé Evropě, pravidelná práce v nahrávacích, televizních a
rozhlasových studiích. Rozsáhlá diskografie z různých žánrů – jazz, populární hudba, stará
hudba, scénická hudba. Experimentální projekty, worldmusic, šamanská a
muzikoterapeutická hudba, atd. Hudba a texty k písním pro uvedené kapely a Leonu
Machálkovou. Výkonný producent desky L. Machálkové – Leona (Forte-1996). Dlouholetá
manažerská a umělecká spolupráce s Leonou Machálkovou.
Jako člen Shamanic bandu, Kontrabandu a Originálního pražského synkopického
orchestru – OPSO vystoupil několikrát na festivalu Pražské jaro.Jako člen Kvinterny vystoupil na festivalu Smetanova Litomyšl.

 

Pavel Fajt

Hudebník, skladatel, hudební producent, muzikoterapeut, pedagog.
Zabývá se především rytmem jako archetypem hudebního vyjádření. Stejně jako je řeč
nositelem informace, tak rytmus řeči vypovídá o aspektech jejího vzniku a rytmus tedy je
jen parafrázovaná řeč. Zbavená sice verbálních informací, avšak o to bohatší o abstrakci a
čistotu.

Back to Top
Když se nám nedaří nic postavit, pojďme aspoň něco zbouratWWW NEUROBEAT
WWW Neurobeat + Fajt